Nizozemská společnost je mezi ostatními v Evropě vcelku unikátní. Najít můžeme spoustu rozdílů v přístupu k moderním společenským problémům, jako například eutanazie nebo liberální přístup k drogám. Také současné nizozemské zdravotnictví si jde do jisté míry svým vlastním směrem. A zřejmě tím správným. Minulý rok totiž bylo pacienty vyhodnoceno jako nejlepší v Evropě.
Reforma zdravotnictví po nizozemsku
Stejně jako ostatní vyspělé evropské státy se také Nizozemsko potýká s problémem stárnutí populace. Odborníci na tuto problematiku varují, že v roce 2030 bude v Nizozemsku celých 25 % populace ve věku nad 65 let, což povede ke zvyšování nákladů na zdravotnictví. Extrémní růst výdajů, který jde na vrub také rozvoji lékařské vědy, je zde patrný už několik let. Zatímco v roce 2003 činily výdaje na zdravotnictví 9,2 % HDP, v roce 2006 to bylo už 9,8 % HDP (v ČR necelých 7 %). Proto byla vláda nucena přijít s reformou zdravotnictví, která by tyto okolnosti zohlednila.
Samotné reformě předcházela mnoho let trvající celospolečenská diskuze a pochopitelné a nezbytné hledání konsensu napříč politickým spektrem. Tak, aby bylo zajištěno, že hlavní pilíře reformy zůstanou nezměněny ani po případné změně vlády. Reforma, která začala platit v roce 2006, má v konečné podobě za cíl zvýšení konkurence mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními a mezi pojišťovnami. Pacientovi zase umožnila větší volnost, ať už při výběru pojišťovny nebo samotném placení pojistného. U některých pojišťoven si například může pacient uzavřít pojistku s tzv. osobním příplatkem, což znamená, že platí sice menší měsíční pojistné, ale své ošetření hradí do sjednané částky (až 500 EUR) z vlastní kapsy. Nizozemské zdravotní pojišťovny jsou na rozdíl od České republiky obchodní společnosti s právem dosahovat zisku a všechny jsou soukromé. Pojištění je univerzální pro všechny nizozemské občany a žádná pojišťovna nesmí odmítnout pojištěnce.
Zajímavá je také možnost volby tzv. pokladenského systému. Po reformě již nemají pojišťovny povinnost uzavřít smlouvu se všemi zdravotnickými zařízeními, díky pokladenskému systému se ale pacient může nechat ošetřit kdekoliv, ošetření zaplatit ze svého a peníze si v plné výši nechat pojišťovnou proplatit. Nizozemci v reformě mysleli také na řešení problému zneužívání zdravotnické péče. Funkci regulačních poplatků, které známe v České republice, vykonával nejprve originální motivační systém zaručující vrácení části povinného základního pojištění těm pacientům, kteří vyčerpali za rok péči v ceně nižší než 225 euro. Systém se však neosvědčil, a tak jej začátkem minulého roku nahradila každoroční povinnost pacientů platit prvních 150 euro za zdravotní péči ze své kapsy. Úplně bezplatná zůstala pouze vyšetření u praktických lékařů.
Zdravotnictví po reformě? Nejlepší v Evropě!
Nizozemské zdravotnictví bylo vždy hodnoceno velmi vysokými známkami jak pacienty, tak i odborníky. V posledním ročníku žebříčku Euro Health Consumer Index, sestavovaném analytickou společností Health Consumer Powerhouse, který srovnává zdravotnické systémy států Evropské Unie, se dokonce umístilo na prvním místě, a to s historicky největším náskokem před druhým Dánskem. Žebříček řadí zdravotnictví jednotlivých zemí z pohledu uživatelů podle šesti hlavních oblastí: pacientská práva a informace, e-health (elektronické zdravotnictví), čekací doby, medicínské výsledky, rozsah krytí z veřejného pojištění a léčiva. Od svého prvního ročníku v roce 2005 čerpá EHCI data z veřejně dostupných statistických zdrojů a vlastního výzkumu. Nizozemsko dominovalo hlavně v kategorii kvality, efektivity a rozšíření zdravotní péče mezi obyvatelstvo. Odborníci se shodují, že na úspěchu má nemalý podíl také reforma zdravotnictví, která dokázala pochopit souvislosti mezi efektivitou zdravotnictví, dostupností zdravotní péče a informovaností pacientů.
