Jedním z klíčových momentů prevence dekubitů je polohování pacienta. Pravidelným polohováním se zabraňuje kompresi opěrných ploch těla a zajišťujeme prokrvení a okysličení podkoží. Jedná se o systematické, přesnými pravidly se řídící změny polohy pacienta na lůžku, vozíku či v křesle.
Rizikové pacienty je nutné polohovat po dvou hodinách, a to v pořadí záda, pravý bok, záda, levý bok. Každé polohování je zaznamenáváno do plánu péče či ošetřovatelské dokumentace.
Polohování usnadňují elektricky polohovatelná lůžka, zejména lůžka vybavená laterálním náklonem. Díky mírné rotaci ložné plochy může ošetřovatelka téměř bez námahy převrátit pacienta na bok. Klinickým testováním bylo prokázáno, že tuto funkci je možné použít i při dalších ošetřovatelských úkonech. Například při stlaní lůžka, převlékání pacienta, jeho hygieně, ošetřování ran, zejména v oblasti sakra, při převazech operačních ran, při zalepení rány náplastí, při přesunu pacienta do křesla nebo do koupací vany.
Významnou zbraní v prevenci dekubitů je autoregrese ložné plochy. Při polohování zádového dílu se oblast v pánevní oblasti rozšiřuje o 11 cm. Tím pádem dochází k redukci tlaku a minimalizaci třecích sil, které přispívají k tvorbě proleženin.
Laterální náklon usnadňuje polohování a pomáhá při dalších ošetřovatelských úkonech.
Elektricky polohovatelná lůžka umožňují jednoduché nastavení ložné plochy podle potřeby personálu.
