Komfort 3/2009
Stahují se temné mraky nad sociálními službami?
V připravovaném balíčku úsporných opatření v rozpočtu se očekává razantní snížení výdajů na sociální služby.
Celkový rozpočet v této sféře měl v původním návrhu v příštím roce poklesnout až na polovinu. Což v situaci, kdy poskytovatelé sociálních služeb žijí i tak v nejistotě, zda jim dorazí peníze, které na provoz potřebují, zneklidní i nejzarytějšího optimistu. Není proto divu, že se ptají: přežijeme, nebo budeme muset zavřít „krám“ a klienty nechat na holičkách?
Sociální péče byla dlouhou dobu za popelku. Do ústavů i domovů důchodců se za minulého režimu často „uklízeli“ druhořadí občané zbavovaní svéprávnosti i lidské důstojnosti. Tento přístup je dnes už naštěstí temnou minulostí, dvacet let od sametové revoluce je všechno jinak. Důvodů je hned několik. Především se změnil přístup společnosti k lidem s postižením i k seniorům. Nemalou zásluhu na změně má i neúprosný demografický trend. Společnost stárne a seniorů přibývá. Kvalitnější lékařská péče zase dává šanci těm, kteří by dříve nepřežili. Řada klientů využívající síť sociálních služeb roste, roste jejich sebevědomí a logicky žádají pestřejší nabídku a vyšší kvalitu služeb.
Hospodářský růst a celkové zvýšení životní úrovně v zemi umožnilo požadavkům klientů sociálních služeb vyjít vstříc a přiblížit se v tomto ohledu vyspělým západním zemím. Řada budov dostala nový kabátek a byla vybavena špičkovým zařízením srovnatelným s úrovní ve vyspělých zemích západní Evropy. Zákon o sociálních službách z roku 2006 i jeho letošní novela legislativně ukotvila práva klientů na svobodnou volbu při výběru sociální služby a garantuje i jejich kvalitu. Jenže téměř pohádkový příběh jako by najednou vzal nečekaný konec.
Peníze jsou alfou a omegou
Ekonomická krize zasáhla už na sklonku loňského roku český průmysl a další složky hospodářství, tudíž do státní kasy přitéká méně peněz. Státní rozpočet se musí vyrovnat s rostoucí nezaměstnaností a dalšími výdaji. Není divu, že se ministr financí snaží ušetřit, kde se dá. Na nutnosti snižovat narůstající zadluženost společnosti se shodují podnikatelé i lidé ze sociální sféry. „Na úsporách se musí podílet všechny skupiny obyvatel,“ je přesvědčený ředitel LINETu Zbyněk Frolík. Souhlasí s ním i Václav Krása, předseda Národní rady zdravotně postižených. „Považuji úsporné balíčky ministra Janoty za nutné. Není možné připustit příliš rychlé zadlužování naší společnosti. Úsporné balíčky výrazným způsobem snížily očekávaný deficit příštího roku a tím vytvořily lepší prostředí pro finanční politiku v příštích letech,“ připouští Krása a dodává: „Přesto si myslím, že se měly hledat větší možnosti na příjmové stránce rozpočtu a nehledat úspory jenom ve snižování výdajů.“
Šok z prvního návrhu
V prvním návrhu státního rozpočtu na rok 2010 byly na provozování sociálních služeb vyčleněny 3 miliardy korun. To by znamenalo oproti roku 2009, kdy stát vydal do této oblasti 6,8 miliard, snížení o více než polovinu. Pokud by byl rozpočet v této podobě schválen, hrozil by sociálním službám podle všeho kolaps. „Kdyby poslanci schválili navrhované dramatické snížení dotací pro poskytovatele sociálních služeb na příští rok, došlo by pravděpodobně k rozpadu sítě sociálních služeb,“ strachuje se Václav Krása. Podobné obavy měl i šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. „Situace by se stala velmi kritickou. Obce budou snižovat kapacity pečovatelských služeb, kraje dokonce uvažují o uzavření některých zařízení – domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovů pro seniory,“ nastiňuje nejčernější scénáře předseda stavovského sdružení.
A že nejde o obavy shora, potvrzují hlasy samotných provozovatelů. „V případě, že zákon stanovuje limity úhrad za jednotlivé sociální služby, doplácení úhrad od rodinných příslušníků je prakticky dobrovolné a zároveň by nebyl rozdíl mezi těmito limity a skutečnou výší nezbytných nákladů pokryt formou dotací, neměli by poskytovatelé svůj provoz z čeho financovat,“ tvrdí například Josef Schejbal, ředitel Domova pro seniory v Pelhřimově.
Závažnost situace si uvědomuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Usilujeme o to, aby i v příštím roce dotace dosáhly odpovídající výše,“ sdělila tisková mluvčí Štěpánka Filipová. Připouští, že nenadálý výpadek „dotačních“ peněz by systém jako celek pocítil negativně. „Snížení dotací by mohlo přinést nežádoucí zúžení sítě sociálních služeb, což by znamenalo snížení dostupnosti služeb pro klienty a pravděpodobné snížení personální kapacity sociálních služeb,“ shoduje se s lidmi z praxe tisková mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
Dotační příspěvky jsou však podle ministerstva práce a sociálních věcí přeceňovanou položkou, která sama finanční bilanci systému neudrží. Dotace totiž tvoří necelých 20 % veškerých výdajů na sociální služby. Ty si ročně vyžádají 34 miliard korun. Největší díl, 18,5 miliard, vyplácí stát jednotlivým občanům jako příspěvek na péči. Dále na sociální péči plyne 3,5 miliardy korun z územních rozpočtů. Poslední skupinu financí tvoří 0,8 výdaje fondů veřejného zdravotního pojištění (cca 0,8 miliardy) a zbytek jsou úhrady klientů z vlastních prostředků. „Dotace nemůže být do budoucna nástrojem pro udržení sítě sociálních služeb, ale prostředkem pro jejich rozvoj a zvyšování kvality,“ tlumočí stanovisko ministerstva Štěpánka Filipová. Východisko vidí v efektivním používání příspěvku na péči a spoléhá i na další zdroj – krajské a obecní rozpočty.
Kraje jsou ale teď důležitou oporou fungování sociálních služeb. „Kraj už dnes dofinancovává neziskovým organizacím povinný podíl z vlastní kasy,“ potvrzuje Ivana Stráská, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje. Tento kraj je přitom v současné době zřizovatelem 21 organizací v oblasti sociální péče. Většinu z nich tvoří lůžková zařízení. „Ještě před dvěma lety panoval všeobecný trend nárůstu lůžek v sociálních zařízeních. Dnes se snažíme o to, aby domovy seniorů, sloužily především klientům s vyšším stupněm závislosti,“ popisuje aktuální situaci Ivana Stráská.
Pro ostatní klienty by měla být vytvořena uspokojující nabídka terénních služeb tak, aby mohli co nejdéle setrvávat v přirozeném prostředí, kde se cítí dobře a mají dlouhodobé sociální vazby. Tak, je to běžné ve většině zemí západní Evropy.
Ani tam však nejsou sociální služby dokonalé. Demografické změny způsobují v celé Evropě nárůst klientely poskytovatelů sociální péče. Podle aktuálních čísel z Eurostatu můžeme předpokládat zvýšení počtu seniorů nad 80 let až o 50 %, a to ve většině států unie. Dosavadní fungující systémy péče potřebují modernizaci, která by umožnila reagovat na aktuální trendy. To vše v situaci, kdy na svět doléhá ekonomická recese. Velká Británie hlásila už na jaře, že bylo uzavřeno 15 % rezidenčních domů pro seniory, které provozovaly komerční společnosti. A dalších 75 % domovů oznámilo ekonomické potíže. Situace je o to kritičtější, protože právě ostrovní království patří v Evropě k zemím s největším počtem soukromých poskytovatelů sociálních služeb. Úřady proto vzaly odpovědnost do vlastních rukou a pro potřebné občany budují vlastní nová lůžková zařízení.
Lůžkový fond posilují i v další unijní zemi, ze Španělska i v době krize přicházejí do LINETu objednávky ze sociálního sektoru. „Loni nakoupila vláda regionu Castillia y León 1 500 lůžek pro 17 domovů seniorů, které provozuje. Šlo o zásadní obměnu lůžkového fondu z mechanických lůžek za nejmodernější generaci pečovatelských lůžek. Výměna se natolik osvědčila, že španělské domovy objednávají dalších 500 těchto lůžek,“ oznámila Pavlína Horová, obchodní manažerka LINETu pro Evropu.
Ale vraťme se zpět do Česka k navrhovaným rozpočtovým opatřením. Náměstkyně jihočeského hejtmana se bojí nejen o rozbití funkčnosti systému, ale obává se i zvyšování nezaměstnanosti – pracovníkům v sociálních službách totiž při snižování lůžkových kapacit hrozí reálné propouštění. A upozorňuje i na další aspekt okamžitého omezení lůžkových zařízení sociální péče. „Argument, že nemocné přesuneme do nemocnic, není jedním krokem zpátky, ale ocitneme se rázem před 20 lety,“ varuje Ivana Stráská. A dodává: „Všichni víme, že tučná léta skončila. Přes všechna negativa, která z toho na první pohled plynou, tato okolnost nakonec může přinést i mnoho pozitivního. Třeba v tom, že si ujasníme priority a budeme nuceni hledat přiměřené finanční prostředky na zajištění dalšího rozvoje sociálních služeb.“
A co říci na závěr? Podle posledního návrhu rozpočtu, který byl známý před uzávěrkou, počítá s navýšením financí pro sociální služby. K navrhovaným 3 miliardám přibude další 2,5 miliardy. Jejich příjemcem budou kraje. I přesto je ale jasné, že i tak čeká sociální služby utahování opasků.
(13.1.2010)